První pokus naostro:)))
26. 7. 2008
Koncem května proběhly v Pěčíně závody chladnokrevných koní. Když jsem viděla své 13ti leté sestřenice, jak předváděli práci s ročními hříbaty, řekla jsem si, proč bych se nemohla při další akci předvést se psem:) Den před vystoupení jsem této myšlenky trochu litovala:)
V sobotu ráno jsme přijeli na místo činu, Dina jsem vypustila do prostoru a......nereagoval ani na přivolání!!!!! Musel vsechno občůrat a očichat (bylo to venku na trávě), ke všemu bylo děsné vedro, takže po půl hodině čekání úplně zvadnul. A já? Já jsem se nervama klepala jak osika a to na psa mělo vliv také. Nicméně při tanci jsem Dína musela hodně slovně povzbuzovat (snad mě nikdo neslyšel), a občas něco upravit, aby to vyšlo do rytmu. Všechny prvky jsme ale zvádli, i když jsem mu musela hodně pomáhat....třeba plátkem šunky, kterou jsem měla v ruce:) Vím, že to není správné, ale na závodech mě nikdo neuvidí a jelikož všichni přijeli za koňmi, nikdo si toho ani nevšiml:)))
S Dinem jsem měla sestavu jakž takž ze cviků, které jakž takž umíme:), složenou a tak jsem asi dva týdny předem 1x denně trénovala na hudbu. Myslela jsem, že si píseň tímto způsobem zafixuje a bude pak cvičit jakoby sám:) Po týdnu, asi 5 dní před vystoupením mi cvičení ignoroval, uprostřed písně si třeba lehl, jindy utekl už na začátku...prostě měl toho plné zuby a všechno se mu zprotivilo. Po radě zkušenějších jsem už tedy necvičila. Jen občas během dne jsem zkusila dva tři cviky. Poklonu mi ale odmítal (máme ji v sestavě na začátku), asi se bál, že budeme cvičit všechno.
V pátek mi to ale nedalo a jednou jsme si to spolu zkusili. Musela jsem Dina hodně povzbuzovat hlasem, přímo jásat a ono to najednou šlo:)V sobotu ráno jsme přijeli na místo činu, Dina jsem vypustila do prostoru a......nereagoval ani na přivolání!!!!! Musel vsechno občůrat a očichat (bylo to venku na trávě), ke všemu bylo děsné vedro, takže po půl hodině čekání úplně zvadnul. A já? Já jsem se nervama klepala jak osika a to na psa mělo vliv také. Nicméně při tanci jsem Dína musela hodně slovně povzbuzovat (snad mě nikdo neslyšel), a občas něco upravit, aby to vyšlo do rytmu. Všechny prvky jsme ale zvádli, i když jsem mu musela hodně pomáhat....třeba plátkem šunky, kterou jsem měla v ruce:) Vím, že to není správné, ale na závodech mě nikdo neuvidí a jelikož všichni přijeli za koňmi, nikdo si toho ani nevšiml:)))
Do příště máme co trénovat.... třeba postoj paničky, aby nechodila pořád ohnutá, jak se snažila Dínovi pomoci a hlavně motivaci a rychlost!!!!!
I tak Dinovi moc děkuji - s nervózní paničkou a v tom pekelném vedru to podle mě zvládl SKVĚLE!!!!
Video nemám, jen tyto tři fotky.
1) Slalom mezi nohama
2) Skákání přes paže3) Závěr